Sportu se blýská na časy, ale je potřeba, aby pořádně zahřmělo

24.01.2016 16:31

Nymburk - Rozhovor s předsedou České unie sportu Miroslavem Janstou

Na to, jak vidí rozvoj sportu v České republice, o jeho financování a o pokračování rozsáhlé rekonstrukce nymburského Sportcentra jsme se po roce zeptali předsedy České unie sportu Miroslava Jansty.

Jak se žije největšímu sportovnímu spolku po krachu Sazky?

Už je to lepší než tenkrát. Málokdo ví, že už dlouho před krachem Sazky z ní sportovcům nešlo vůbec nic. Ještě v roce 2003 šel do sportu výtěžek větší než miliarda. Ale poslední výtěžek byl v roce 2008 a byl sotva čtvrtinový. A pak už jen různé doplatky toho, co Sazka sportovcům dlužila. Vše kvůli hlouposti některých elitních funkcionářů, kteří s panem Hušákem, tehdejším generálním ředitelem a předsedou představenstva, vytvořili korupční systém, kterým se vzájemně korumpovali. 
A hlavně kvůli nehospodárnosti, plýtvání, megalomanství a neschopnosti bývalého managementu. Ve výsledku to byli sportovci, kdo de facto sanovali Sazku. A kromě toho, že jsme ze Sazky nic neměli, jsme díky ní skončili málem v insolvenci také. 
A hlavně, sportovní prostředí se stalo na hodně dlouhou dobu nedůvěryhodným partnerem, od něhož by si nikdo nevzal ani suchou chlebovou kůrku, natož aby sportu někdo alespoň tou kůrkou pomohl. Vybabrat se z astronomických dluhů jsme zvládli, ale ještě těžší bylo napravit pošramocenou pověst. Jsem rád, že se nám oboje za čtyři roky povedlo.

Od dubna 2015, kdy proběhla poslední valná hromada ČUS v Nymburce, uteklo tři čtvrtě roku. Účast tehdejšího ministra školství Marcela Chládka byla považována za důkaz toho, že vláda konečně začala uznávat význam tělovýchovy a sportu pro celý národ a nutnost systematicky je podporovat. Jenže voda v Labi se valí a ministra Chládka, který byl sportu evidentně nakloněn, vystřídala nová ministryně. Změnila se s jejím příchodem nějak politika MŠMT vůči tělovýchově a sportu? Jak a kam se postoj ministerstva, potažmo kabinetu za tu dobu posunul?

Jsem rád, že po ministru Chládkovi, který sportu rozuměl, se nová paní ministryně pokouší zachovat kontinuitu a pokračovat v zahájené práci. Ano, mnoho vody uplynulo, ale pohnout zamrzlými ledy vládní politiky není věc na rok nebo na dva. To by nezvládl ani pověstný ledoborec Krasin. Jedna věc je, že vláda formou volebních slibů a programového prohlášení sport podporuje, druhá věc je praktické plnění těchto slibů. V tomto smyslu má vláda hodně co dohánět 
a vůbec paní ministryni její úlohu nezávidím. Ale musím říci, že se snaží být akční 
a dát věcem rychlejší spád. Podařilo se třeba dokončit akční plán rozvoje sportu na nejbližší období nebo podpořit nový dotační titul určený jen pro sportovní kluby a tělovýchovné jednoty. Podařilo se sestavit novelu zákona 
o podpoře sportu, i když ne vše se v ní povedlo. Hlavní však je, že tomuto pozitivnímu posunu méně odpovídá žádoucí posun v oblasti rozpočtu na sport.

Konkrétněji: Jak daleko je příprava nové koncepce rozvoje českého sportu a jak to vypadá s přijetím zákona o podpoře sportu a koncepce státní podpory sportu?

Na nové koncepci s ministerstvem spolupracujeme. Letos by měla být hotová. Novela zákona o podpoře sportu je nyní v prvém čtení v poslanecké sněmovně. Jde však jen o pouze dílčí novelu. Nový zákon by měl jít společně s přijatou vládní koncepcí.

Podíváme-li se na výdaje, podařilo se v roce 2015 dosáhnout předpokládaného navýšení prostředků o 0,5 až 1 miliardu korun? A může tělovýchova a sport počítat letos s tehdy uvažovaným navýšením státního rozpočtu o 3 miliardy korun?

V reálných číslech počítá letošní rozpočet na sport 
s podobnou částkou jako v letech minulých. Dlouhodobý výhled na ministerstvu financí je pozitivní, částka se zvedla z 2,2 na 3,5 miliardy. Takže veřejnost, které se vždy řeklo, že sport dostal navýšeno, tak se ve skutečnosti přidalo jen 800 milionů k oněm 2,2 miliardám, které měl před pár lety. K žádnému velkému navýšení ve skutečnosti nedošlo. Letos má jít na sport díky navýšení v poslanecké sněmovně jen o 250 milionů víc než v roce 2014. V roce 2015 šlo do sportu dokonce o 400 milionů méně, než rok před tím. Přidáním dalších tří miliard bychom se sotva dostali na stav, který již byl před deseti lety. Do plnění slibů se však vládě ani poslanecké sněmovně nechce.

Jak se jeví dnes šance, že se státní podpora sportu přiblíží na úroveň kultury s jejími 12 miliardami korun?

Šance je veliká. Za dvou podmínek. Jednak politické strany budou plnit své volební sliby a hlavně se najde konečně politik, který se nebude jenom se sportovci fotit 
a lákat je, aby ho před volbami podpořili, ale konečně někdo bude chtít napravit chyby, které se za čtvrt století nahromadily.

Od výše státní podpory se odvíjí i realizace projektu Národních sportovních center v čele s nymburským Sportovním centrem. Ví se, že ČUS opustila původní, vpravdě megalomanskou variantu a nechala zpracovat variantu umírněnou, praktičtější a reálnější. Můžete přiblížit aktuální podobu projektu přestavby Tyršáku a jeho jednotlivé etapy?

Podívali jsme se na celou věc prakticky a ne očima rozevlátých architektů. Rozhodli jsme se zachovat v co největší možné míře kvalitní konstrukce stávajících objektů, nechceme bourat celý areál. Část zrekonstruujeme a část bude nová výstavba, která doplní tu již existující. V první etapě máme v plánu demolici hotelu A, který chceme nahradit hotelovou kapacitou na úrovni obvyklého standardu, na který jsou sportovci ve světě zvyklí. Dál budeme realizovat výstavbu kryté fotbalové i atletické haly včetně rekonstrukce atletického tunelu. V další etapě by měla vyrůst novostavba haly pro míčové sporty
a proběhne rekonstrukce stávající centrální haly včetně ostatních přilehlých sportovišť a zázemí medicíny pro sportovce. Následovat bude etapa komplexní rekonstrukce celého bazénového traktu a dvou okolních sportovních hal. Potom přijdou na řadu venkovní sportoviště. Oprava travnatých ploch pro fotbal 
a vznikne i nové hřiště pro baseball. A nakonec bude nutné přebudovat veškeré inženýrské sítě včetně energetických zdrojů a počítat musíme rovněž s navýšením počtu parkovacích míst, takže postavíme i nový parkovací dům.

Vraťme se obecně ke sportu 
v České republice. Co pro vás představuje v letošním roce nejdůležitější úkol?

Máme toho před sebou hodně. Pomoci dokončit novou státní strategii rozvoje sportu, podílet se účinně na nové podobě nového zákona 
o sportu. Působit na stát a na politiky, aby přidali více peněz na sport, hlavně na jeho základní články, sportovní kluby a tělovýchovné jednoty, které dnes živoří, ačkoliv mají hlavní podíl na organizaci sportu pro všechny 
a tvoří masovou základnu, 
z níž je možné vybírat talentovanou mládež, starají se 
o to, aby se co nejvíc lidí věnovalo zdraví prospěšným pohybovým aktivitám. Také spolu s obcemi mají na hrbu péči o zcela zdecimovanou sportovní infrastrukturu. Společně s Asociací krajů chceme vytvořit Registr sportovních zařízení. Musíme udržet a zlepšit servisní strukturu Krajských sportovních center, protože byrokracie kolem přidělování státu je tak složitá, že sportovní spolky v krajích a obcích si s ní samy jen tak neporadí.

Shrneme-li výše uvedené: Blýská se sportu stále na časy, jak se vám to jevilo vloni na jaře?

Blýská se blýská, ale je potřeba, aby pořádně zahřmělo. Protože ten pořádný a blahodárný déšť, z něhož by se urodila změna poměrů ve vztahu státu a sportu, ještě nepřišel.

Vaše zkušenosti za léta práce pro český sport a zároveň pohybování se mezi vrcholnými politiky jsou natolik výsostné, že by si zasloužily zpracování. Neuvažujete o napsání filozofického díla či traktátu/filipiky atd. o významu sportu v dnešní době, jeho postavení v naší společnosti a možnostech jeho vývoje? Od dob dr. Tyrše se nikdo neodvážil, vy jej opakovaně citujete, dobře by se vám navazovalo…

Nosím takových věcí v hlavě víc. Ale na řadu nepřijdou asi dřív než v důchodu. Zatím mám dost konkrétní práce. 

Autor: Ivana Šmejdová
Celý článek https://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/sportu-se-blyska-na-casy-ale-je-potreba-aby-poradne-zahrmelo