Průzkum ČUS: Více než polovina klubů nemá dostatek prostředků na svou činnost, osm z deseti nemá peníze na trenéry
Více než polovina (55 %) sportovních klubů a tělovýchovných jednot v České republice nemá dostatek finančních prostředků na svoji činnost. Ještě více alarmující je situace v oblasti trenérů. Osm z deseti klubů uvádí, že nemá dostatek zdrojů na odměňování kvalifikovaných trenérů. Vyplývá to z letošního reprezentativního průzkumu České unie sportu, do kterého se zapojilo 2 331 sportovních klubů a tělovýchovných jednot z celé České republiky. Přitom právě rok 2021 ukázal, že cílená státní podpora základních článků českého sportu funguje. Podrobnější analýzu a další prezentaci zásadních výsledků z letošního průzkumu ČUS přinese valná hromada, která se uskuteční ve středu v Nymburce.
Zatímco v roce 2020 nemělo dostatek financí na svou činnost 52 procent klubů, o rok později se situace výrazně zlepšila. Po vzniku Národní sportovní agentury a posílení přímé podpory prostřednictvím programu Můj klub a klesl podíl klubů s nedostatkem financí na 30 procent. Současně fungoval také samostatný dotační program Provoz a údržba, který pomáhal klubům se správou jimi vlastněných sportovišť. Od té doby se však situace prakticky neposunula. Přímá podpora klubů prostřednictvím programu Můj klub se navzdory inflaci, energetické krizi a rostoucím nákladům navyšovala jen minimálně a samostatný program na provoz a údržbu sportovišť zcela zanikl.
Výsledkem je návrat problémů, které český sport řešil už před několika lety. „Data nám jasně ukazují, že když stát cíleně podpořil sportovní kluby, jejich situace se zlepšila. Rok 2021 byl důkazem, že přímá podpora základních článků sportu funguje. Jenže zapůsobila rekordní inflace, dramatický růst cen energií i dalších nákladů a podpora klubů tomuto vývoji neodpovídala. Program Můj klub zůstal v podstatě na stejné úrovni a samostatná podpora provozu sportovišť zmizela úplně. Není proto překvapivé, že se situace klubů po několika letech vrátila zpět. Kluby dnes znovu řeší, zda budou mít prostředky na základní fungování a kdo bude trénovat jejich děti,“ uvedl předseda České unie sportu Jan Boháč.
Podle něj je právě stabilní financování základních článků českého sportu jedním z klíčových předpokladů pro jeho další rozvoj. „Sportovní kluby nejsou firmy vytvářející zisk. Jsou to komunity postavené na práci dobrovolníků, rodičů a trenérů. Každá koruna, kterou do nich stát investuje, se vrací v podobě zdravější populace, aktivních dětí a silnějších komunit. Pokud chceme, aby děti sportovaly a aby měl český sport budoucnost, musíme zajistit, že kluby budou mít stabilní a předvídatelné podmínky pro svou činnost,“ komentoval stav Jan Boháč. „Limitem pro vyšší zapojení dětí do organizovaného sportu i nadále zůstává také dostupnost a kvalita sportovišť.“
Tři procenta klubů si může dovolit kvalifikované trenéry
Ještě složitější je situace v oblasti trenérů. Pouhá tři procenta klubů mají dostatek prostředků na odměňování kvalifikovaných trenérů a sedmnáct procent odpovědělo „spíše ano“. Naproti tomu 39 procent klubů uvedlo „spíše ne“ a 41 procent „ne“. Celkem tedy 80 procent klubů nemá dostatek zdrojů na lidi, kteří děti vedou ke sportu.
Do letošního průzkumu se zapojilo celkem 2 331 sportovních klubů a tělovýchovných jednot. Více než polovina respondentů (56 %) představovala kluby s členskou základnou od 51 do 200 členů. Devatenáct procent tvořily malé kluby do 50 členů, dalších 19 procent organizace s 201 až 500 členy a šest procent velké kluby s více než 500 členy.
Výsledky tak neodrážejí pouze situaci nejmenších spolků, ale napříč celým organizovaným sportem. Zároveň dvě třetiny respondentů (67 %) uvedly, že sdružují více sportovních odvětví. Třetina klubů je zaměřena na jeden sport. Převahu měly organizace věnující se kolektivním sportům (54 %), zatímco individuálním sportům se věnuje 21 procent klubů. Čtvrtina respondentů (25 %) kombinuje individuální i kolektivní sporty.
„To potvrzuje, že nejde o problém jednoho sportu nebo jedné skupiny klubů. Stejné potíže řeší malé oddíly na vesnicích i velké víceodvětvové organizace ve městech. Nedostatek financí se stal společným jmenovatelem českého organizovaného sportu,“ doplnil Jan Boháč.
Řešení: Navýšení alokace
Na základě výsledků letošního průzkumu proto Česká unie sportu přichází s konkrétními návrhy, které by mohly situaci ve sportovních klubech a tělovýchovných jednotách stabilizovat. Podle ČUS u klubů nejde o zavádění nových přístupů a příležitostí, které jsou v podpoře sportu a pohybu žádoucí například ve školním sportu, ale o návrat k opatřením, která v minulosti prokazatelně fungovala.
Prvním a nejdůležitějším požadavkem je navýšení objemu dotačního programu Můj klub na minimálně 2,5 miliardy korun ročně. Právě přímá podpora základních článků sportu prostřednictvím tohoto programu po vzniku Národní sportovní agentury v roce 2021 přinesla výrazné zlepšení ekonomické situace klubů. Zatímco v roce 2021 činila alokace programu Můj klub 1,5 miliardy korun, pro rok 2026 počítá stát s částkou 1,7 miliardy korun.
Podle České unie sportu však toto navýšení zdaleka neodpovídá vývoji posledních let. „Od roku 2021 čelily sportovní kluby rekordní inflaci, výraznému růstu cen energií, vyšším mzdovým nákladům, zdražení sportovního vybavení i rostoucím nájmům sportovišť. Reálná hodnota podpory tak ve skutečnosti klesla. Pokud chceme zachovat dostupnost organizovaného sportu pro děti a mládež, musí se výše programu Můj klub těmto změnám přizpůsobit. Jedním dechem chci ale dodat, že tato podpora nevyřeší obnovu kluby vlastněných sportovišť,“ uvedl předseda České unie sportu Jan Boháč.
Zajištění udržitelnosti provozu sportovišť klubů a tělovýchovných jednot
Druhým zásadním opatřením je zajištění systémové podpory pro sportovní zařízení, která stát před pětadvaceti lety předal do majetku spolkům, které je uchránily před přeměnou na nesportovní účely. Zdaleka ne všechna zařízení totiž vlastní obce. Řada sportovních klubů a tělovýchovných jednot vlastní sportovní infrastrukturu, kterou v minulosti převzala. Jedná se o hřiště, kabiny, tělocvičny, sportovní haly, kurty, tribuny či osvětlení. Právě na provoz a údržbu těchto letitých sportovišť dnes kluby doplácejí nejvíc. O obnově mohou uvažovat pouze ty šťastné kluby, které mají silnou podporu v obcích.
Jedním z řešení je obnova samostatného dotačního programu Provoz a údržba sportovišť, po kterém kluby v průzkumu volají. Stát se však příliš nehlásí k této formě podpory lokální infrastruktury. Systémové řešení zde stále zřetelněji chybí. Situaci českých sportovišť vyřeší pouze řádově vyšší a dobře strukturované investice nasměrované do obnovy a výstavby sportovních zařízení. „Sportovní kluby každoročně platí energie, opravy, revize, běžnou údržbu i nečekané havárie. Tyto náklady v posledních letech výrazně vzrostly. Samostatný program Provoz a údržba klubům v minulosti pomáhal zvládat péči o majetek, který slouží celé veřejnosti. Jeho zrušení bez adekvátní náhrady znamenalo pro mnoho klubů další výrazný zásah do rozpočtů,“ upozornil Jan Boháč.
Podle předsedy ČUS se přitom nejedná o výdaje ve prospěch úzké skupiny sportovců, ale o investici do infrastruktury, kterou využívají tisíce dětí, mládeže i dospělých po celé České republice.
VÝVOJ SITUACE V TJ/SK podle průzkumu ČUS:
Nedostatek financí na činnost:
2018 – 76 % klubů
2020 – 52 %
2021 – 30 %
2024 – 55 %
2026 – 55 %
Nedostatek prostředků na kvalifikované trenéry:
2018 – 94 % klubů
2019 – 78 %
2021 – 64 %
2024 – 82 %
2026 – 80 %
Letošní průzkum ČUS:
Počet respondentů: 2 331 klubů a tělovýchovných jednot
Má váš klub dostatek prostředků pro svoji činnost?
Ano – 5 %
Spíše ano – 40 %
Spíše ne – 44 %
Ne – 11 %
Máte dostatek zdrojů na odměňování kvalifikovaných trenérů?
Ano – 3 %
Spíše ano – 17 %
Spíše ne – 39 %
Ne – 41 %
Zdroj: ČUS
Čtete také: iDnes.cz - Podpora nereflektuje inflaci. Sportovním klubům chybí peníze, hlavně ty na trenéry
Sport.cz - Většina klubů nemá dostatek peněz na činnost, vyplývá z průzkumu
