Průzkum ČUS: Dvě třetiny sportovních klubů nemají síly na administrativu
Sportovní kluby v Česku stále více zatěžuje administrativa a zároveň jim chybějí lidé, kteří by ji zajišťovali. Nedostatek lidí pro administrativní činnosti letos pociťuje 67 procent klubů, před dvěma lety to bylo 60 procent. Za dva roky se tak jejich podíl zvýšil o sedm procentních bodů.
Více než polovina klubů zároveň využívá služby či odborné poradenství územních pracovišť České unie sportu. Vyplývá to z letošního celostátního průzkumu ČUS mezi 2331 sportovními kluby a tělovýchovnými jednotami.
Nedostatek lidí pro administrativní činnosti letos jednoznačně pociťuje 35 procent sportovních klubů a dalších 32 procent odpovědělo „spíše ano“. Pouze třetina klubů uvedla, že dostatek lidí pro administrativu spíše má nebo má. Podle České unie sportu dopadá rostoucí množství povinností především na menší kluby postavené na dobrovolné práci. Stejní lidé často organizují sportovní činnost, vedou tréninky, komunikují s rodiči, shánějí finance a zároveň zajišťují účetnictví, dotační žádosti a jejich vyúčtování, evidenci členů, odměňování trenérů, rejstříky nebo povinná hlášení.
„Sportovní kluby vznikly proto, aby organizovaly sport a pracovaly s dětmi a dospělými, ne proto, aby se jejich předsedové stávali specialisty na účetnictví, dotace, personalistiku, pracovní právo nebo nejrůznější státní registry. A průzkum ukazuje, že problém se zhoršuje. Jestliže před dvěma lety chyběli lidé na administrativu šesti z deseti klubů a dnes už dvěma třetinám, je to varování. Musíme dobrovolníkům práci zjednodušovat, ne jim přidávat další povinnosti, jinak jejich počet začne ubývat ještě rychleji“ uvedl předseda České unie sportu Jan Boháč.
Malé kluby se uadministrují
O tom, co rostoucí administrativa znamená v každodenním fungování sportovních organizací, vypovídají také otevřené odpovědi klubů v průzkumu. Tělovýchovná jednota Sokol Lichnov upozorňuje na přibývající administrativu spojenou s dotačními tituly, jejich žádostmi, správou a vyhodnocováním i na nové povinnosti při zaměstnávání trenérů. Situaci shrnuje slovy, že „malé kluby se uadministrují, bohužel.“
Ještě konkrétněji popisuje každodenní realitu SKP Benešov. Klub musí řešit vyúčtování mezd trenérů a brigádníků, hlášení na ČSSZ a finanční úřad, vedení účetnictví, vyúčtování dotací a další agendu. Podle jeho vyjádření jde o „strašnou administrativní zátěž“, kterou již nelze zvládnout bez kvalifikovaného účetního, což však pro klub znamená další finanční náklady.
A klub VC Capoeira Jablonec nad Nisou vystihuje další důsledek problému: podle klubu představuje přílišná administrativa zátěž „na úkor věnování se skutečnému poslání jednotlivých sportů a tím je trénování mládeže.“
Více než polovina klubů využívá servis ČUS
Právě s těmito povinnostmi pomáhá Česká unie sportu klubům prostřednictvím své celorepublikové sítě 75 okresních a 14 krajských územních pracovišť. Služeb či odborného poradenství územních pracovišť ČUS podle letošního průzkumu využívá nebo spíše využívá 54 procent sportovních klubů. Konkrétně 33 procent odpovědělo „ano“ a dalších 21 procent „spíše ano“.
Samostatně se průzkum zaměřil na administraci státních, krajských a městských dotací. Také v této oblasti pomoc územních pracovišť ČUS využívá nebo spíše využívá téměř polovina klubů – 48 procent. Mezi nejčastější služby poskytované klubům v regionech patří pomoc s povinnostmi vyplývajícími z obecně platných právních předpisů, statistickými hlášeními, státními a sportovními rejstříky, účetní, mzdovou a daňovou agendou a administrací státních, krajských a obecních či městských dotací.
Význam této podpory přímo popsal například SK Dřevnovice z Prostějovska, menší klub malé kopané fungující především na dobrovolné práci členů: „Velmi si proto vážíme spolupráce s územním pracovištěm ČUS Prostějov, které nám vede účetnictví a pomáhá s administrativou i dalšími povinnostmi kolem chodu klubu. Bez této podpory by bylo fungování menších sportovních klubů výrazně složitější.“
ČUS představila fungování své servisní sítě ve Sněmovně
Česká unie sportu představila funkci své územní servisní sítě také na veřejném slyšení v Poslanecké sněmovně věnovaném financování střešních sportovních organizací. Přiblížila činnost organizace, její výkonnost, strukturu příjmů a výdajů, i rozsah služeb poskytovaných sportovním klubům a svazům po celé České republice.
Poměr nákladů ČUS na administrativu zajišťované podpory členům k celkovým nákladům obstarávané sportovní činnosti dosahuje pouze 3 až 4 procent. Do administrativního zajištění je přitom zahrnuto centrální pracoviště v Praze i celorepubliková síť územních pracovišť. ČUS chce poukázat na to, že tento podíl je výrazně nižší, než podíl režijních nákladů stanovený oborovými standardy nebo parametry u národních či evropských projektů pro nestátní neziskové organizace, kde se poměr pohybuje mezi 7 až 15 procenty. Úsporný model fungování ČUS je založen na koncentraci odborných činností, skromném personálním zajištění a na sdílení služeb mezi velkým množstvím sportovních organizací. Stát a samosprávy by takový rozsah administrativy stál násobně více prostředků z veřejných zdrojů.
„Naším cílem je dlouhodobě držet provoz České unie sportu maximálně úsporný a umožnit co největší část prostředků a kapacit směřovat tam, kde mají skutečný význam – ke sportovním klubům, svazům a lidem, kteří sport v regionech organizují. A umíme to. Pokud se náklady na administrativu pohybují mezi třemi a čtyřmi procenty, ukazuje to, že systém dokážeme provozovat velmi efektivně. Bez této sdílené podpory by administrativa ve sportu nezmizela. Jen by ji kluby musely zvládat samy nebo by ji musel zajistit někdo jiný, stát, samosprávy, soukromý sektor. Pro veřejné rozpočty i pro sportovní organizace takové nastavení bylo násobně nákladnější,“ uzavřel Jan Boháč.
Zdroj: prazsky.denik.cz
