Praha musí začít splácet investiční dluh ve sportu. Šťastný představil priority pro rozvoj pražských sportovišť
Praze chybějí kapacity pro sport a část stávající infrastruktury potřebuje modernizaci. Týká se to zejména ledových ploch, krytých víceúčelových hal, atletického zázemí, gymnastiky, hal pro míčové sporty, závodních a tréninkových bazénů i sportovišť dostupných pro každodenní sportování veřejnosti. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný proto představil soubor investičních priorit pro rozvoj sportovní infrastruktury hlavního města v příštích letech.
Mezi navrhované projekty patří proměna Strahova v moderní sportovní centrum, návrat ledové plochy na Štvanici, další rozvoj štvanického sportovního území včetně multifunkční haly pro míčové sporty, modernizace plavecké infrastruktury a výstavba dalších sportovních center v částech Prahy, kde se podle dostupných dat projevuje nedostatečná kapacita.
Potřebu dlouhodobého rozvoje potvrzují také data Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. IPR v Praze eviduje 799 sportovních areálů včetně školních. Z toho je 474 neškolních sportovních areálů a 40 veřejně přístupných sportovních areálů s bazénem. Školní sportoviště přitom představují přibližně 41 procent celkové sportovní infrastruktury.
Podle prognózy IPR by při zachování současného rozsahu sportovní infrastruktury a očekávaném populačním vývoji chybělo Praze v roce 2030 přibližně 29 sportovních areálů. Do roku 2050 by se deficit zvýšil na 104 areálů, z toho tři sportovní areály s plaveckým bazénem. Na jeden sportovní areál dnes připadá přibližně 2,9 tisíce obyvatel; do roku 2050 by se bez nové výstavby tento počet zvýšil přibližně na 3,5 tisíce.
„Praha má sportovní kluby, talentované děti a tisíce lidí, kteří chtějí pravidelně sportovat. Současně máme velmi konkrétní data o tom, kde infrastruktura nestačí a kde bude problém v dalších letech narůstat. Proto považuji za důležité připravovat projekty s dlouhodobým horizontem a koordinovat investice města, městských částí a státu,“ říká ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný.
Potřebu nových sportovišť zvyšuje očekávaný populační vývoj. Podle základní prognózy může mít Praha v roce 2050 přibližně 1,66 milionu obyvatel. V nejvyšším ze sledovaných scénářů může počet obyvatel dosáhnout až 1,97 milionu. Nová sportovní infrastruktura proto musí být plánována nejen podle dnešní poptávky, ale také podle rozvoje nových obytných čtvrtí a budoucího počtu obyvatel.
Problém přitom není v Praze rozložen rovnoměrně. Jsou známy konkrétní lokality s nedostatečnou dostupností neškolních sportovních areálů. Na Černém Mostě, Spořilově a sídlišti Ďáblice připadá více než 10 tisíc obyvatel na jeden neškolní sportovní areál. Na Petřinách a v oblasti Harfa–Hloubětín evidujeme území bez neškolního sportovního areálu a současně s více než pěti tisíci obyvateli. Ve východní části Modřan, Horních Měcholupech a Hrdlořezích žije více než polovina obyvatel mimo patnáctiminutovou pěší dostupnost neškolního sportovního areálu.
Samostatným problémem jsou kapacity některých druhů sportovišť. Zimní stadiony a velké vnitřní multifunkční plochy patří nejvíce vytížené typy sportovních zařízení. U atletiky podle analýzy není problémem pouze počet sportovišť, ale také jejich kvalita a způsobilost pro organizovaný sport a soutěže.
Jedním z hlavních návrhů je dlouhodobá obnova sportovního prostoru Strahova. Cílem by podle představeného záměru neměla být výstavba další velké divácké arény, ale vznik sportovního kampusu kombinujícího vrcholový, výkonnostní a mládežnický sport.
Areál by mohl zahrnovat atletický ovál a odpovídající atletické zázemí, kryté tréninkové haly, víceúčelové sportovní plochy, prostory pro sportovní kluby, mládež a trenéry a podle dalšího projektového posouzení také sportovní diagnostiku a další související služby.
Dalším navrhovaným projektem je sportovní rozvoj Štvanice. Ten počítá s návratem ledové plochy, zachováním a rozvojem tenisové tradice ostrova a s možností využití prostoru centrálního tenisového dvorce pro multifunkční halu vhodnou pro halové míčové sporty.
Významnou část investičního programu představuje plavecká infrastruktura. Praha má 40 veřejně přístupných sportovních areálů s bazénem. Samotná existence bazénu však nevypovídá o jeho velikosti, technickém stavu ani dostupné kapacitě pro školy, kluby a veřejnost.
Pro zachování současné úrovně vybavenosti bude do roku 2050 zapotřebí nejméně tří dalších sportovních areálů s bazénem. Mezi městské části, u nichž se v budoucnu očekává významný deficit bazénové infrastruktury, patří například Praha 9, Praha 13 a Praha 10.
Představený soubor priorit proto počítá s rekonstrukcí a modernizací plaveckého stadionu v Podolí a bazénu Slavia ve Vršovicích a s přípravou nových plaveckých kapacit. Jednou z prověřovaných lokalit jsou Modřany, kde by plavecké centrum mohlo být součástí širšího sportovního areálu společně se zázemím pro další sporty.
U nových velkých plaveckých center má být podle návrhu preferována kombinace závodního či tréninkového bazénu se samostatným výukovým bazénem. Oddělení těchto funkcí umožňuje současné využití zařízení sportovními kluby, školami, dětmi i veřejností.
Další prioritou je rozvoj ledových ploch. Vzhledem k vysokému vytížení zimních stadionů má být při přípravě nových projektů posuzována možnost výstavby areálů se dvěma ledovými plochami pod jednou střechou. Takové řešení může zvýšit počet tréninkových hodin pro hokej a krasobruslení a současně vytvořit větší prostor pro školy a veřejné bruslení.
Plán dále zahrnuje projekt gymnastické haly Věry Čáslavské na Markétě v Praze 6 pod gescí OLYMP Centra sportu Ministerstva vnitra i rozvoj atletického zázemí. Součástí širšího investičního rámce je také další rozvoj areálu vodního slalomu v Troji. Vedle velkých celoměstských zařízení má být důraz kladen také na multifunkční sportovní centra čtvrťového významu.
Součástí řešení nemusí být pouze nová výstavba. Významnou rezervu představuje efektivnější využívání stávajících školních sportovišť. Školní areály tvoří přibližně 41 procent evidované pražské sportovní infrastruktury.
Cílem má být postupné vytváření podmínek, aby nově budované a vhodné existující školní tělocvičny, haly a venkovní areály mohly mimo dobu výuky využívat také sportovní kluby, děti a veřejnost. Při nové výstavbě škol by proto mělo být širší komunitní využití sportovního zázemí zohledňováno už při projektování budov.
Realizace větších sportovních staveb vyžaduje vícezdrojové financování a dlouhodobou přípravu. Vedle rozpočtu hlavního města a městských částí mohou být podle konkrétních podmínek jednotlivých programů využívány také investiční dotační programy Národní sportovní agentury.
Podle analýzy zpracované z údajů Národní sportovní agentury připadlo v letech 2022 až 2025 v zahrnutých investičních programech na projekty v Praze 143 korun na obyvatele, zatímco ve zbytku republiky činil průměr 428 korun na obyvatele. „Praha se podle této metodiky umístila na posledním místě mezi čtrnácti kraji. Přitom Praha má na účtech nejvíce volných prostředků ze všech měst a krajů, Ministerstvo financí 17. srpna 2026 uvedlo, že Praha držela na účtech 205 miliard Kč; současně ministryně financí uvedla, že nevyužitý investiční potenciál Prahy za šest let činil 114 miliard Kč. Do sportu však posílá ostudně málo prostředků,“ zlobí se Šťastný.
„Pro velké projekty potřebujeme především připravené záměry, vhodné pozemky, jasný model provozu a dohodu města se státem. Investice do sportoviště nekončí jeho otevřením. Musíme od začátku vědět, kdo ho bude provozovat, kdo ho bude využívat a jak bude dlouhodobě financováno,“ uvádí Šťastný.
Cílem je vytvořit investiční plán s horizontem minimálně deseti let, který u každého projektu stanoví lokalitu, potřebnou kapacitu, předpokládané investiční náklady, majetkoprávní podmínky, model budoucího provozu, harmonogram přípravy a možné rozdělení financování mezi hlavní město, městské části, stát a případně další investory.
Zdroj: Ministrsportu.cz
