Kluby dětem zdražují sport. Na rozdíl od státu reagují na inflaci, vysvětluje ČUS

Téměř sedm z deseti sportovních klubů v Česku v posledních dvou letech zvýšilo členské příspěvky. Některé z nich o více než 70 procent, zjistil průzkum České unie sportu (ČUS), do něhož se zapojilo více než 2300 klubů a tělovýchovných jednot. Podle předsedy ČUS Jana Boháče tak kluby reagují na inflaci, která se naopak neodráží ve výši státní podpory. U sportujících dětí tak čím dál více nákladů platí rodiče.

Tři čtvrtiny klubů, které zdražovaly, zvyšovaly příspěvky o více než deset procent. Nejčastěji šlo o zdražení mezi 11 a 30 procenty. Čtyři procenta ale zvýšila příspěvky o 51 až 70 procent, dalších sedm procent o 71 až 100 procent a tři procenta dokonce o více než 100 procent.

Boháč za hlavní důvod zdražování považuje růst cen. „Je evidentní, že výše členských příspěvků klubů reaguje na více než čtyřicetiprocentní inflaci za posledních pět let, na rozdíl od zásadních neinvestičních podpor pro sport z veřejných rozpočtů. Sportovní kluby se dostávají do velmi složité situace. Rostou jim náklady na energie, pronájmy sportovišť, dopravu, vybavení i trenéry a jednou z mála možností, jak tento růst alespoň částečně kompenzovat, je zvýšení členských příspěvků,“ uvedl v tiskové zprávě.

Téměř sedm z deseti sportovních klubů v Česku v posledních dvou letech zvýšilo členské příspěvky. Některé z nich o více než 70 procent, zjistil průzkum České unie sportu (ČUS), do něhož se zapojilo více než 2300 klubů a tělovýchovných jednot. Podle předsedy ČUS Jana Boháče tak kluby reagují na inflaci, která se naopak neodráží ve výši státní podpory. U sportujících dětí tak čím dál více nákladů platí rodiče.

Tři čtvrtiny klubů, které zdražovaly, zvyšovaly příspěvky o více než deset procent. Nejčastěji šlo o zdražení mezi 11 a 30 procenty. Čtyři procenta ale zvýšila příspěvky o 51 až 70 procent, dalších sedm procent o 71 až 100 procent a tři procenta dokonce o více než 100 procent.

Boháč za hlavní důvod zdražování považuje růst cen. „Je evidentní, že výše členských příspěvků klubů reaguje na více než čtyřicetiprocentní inflaci za posledních pět let, na rozdíl od zásadních neinvestičních podpor pro sport z veřejných rozpočtů. Sportovní kluby se dostávají do velmi složité situace. Rostou jim náklady na energie, pronájmy sportovišť, dopravu, vybavení i trenéry a jednou z mála možností, jak tento růst alespoň částečně kompenzovat, je zvýšení členských příspěvků,“ uvedl v tiskové zprávě.

V obdobném průzkumu před dvěma lety hovořilo o zvýšení členských příspěvků dokonce 80 procent klubů, vlna zdražování poplatků za organizovanou sportovní činnost tak pokračuje. Čtyři pětiny klubů za jedno dítě vybírají příspěvek do 5000 korun ročně. Dalších 15 procent se pohybuje do 10 000 korun. Rodiče ale podle ČUS platí ještě sportovní vybavení, dopravu, soustředění nebo účast na turnajích.

Sportování dětí a mládeže stát podporuje především prostřednictvím dotačního programu Můj klub. Dotace směřují přímo do klubů na základě počtu sportovců ve věku od čtyř do 19 let a jejich aktivity v soutěžích. Letos Národní sportovní agentura na tento program vyčlenila zhruba 1,7 miliardy korun.

Tato podpora je pro kluby zásadní. Jako důležitou až existenčně důležitou ji v průzkumu označilo 94 procent respondentů. „Pokud nechceme, aby kluby rostoucí náklady dál přenášely na rodiče a zdražovaly sport dětem, musí tomu odpovídat také podpora státu. Proto dlouhodobě říkáme, že objem prostředků v programu Můj klub je potřeba navýšit minimálně na dvě a půl miliardy korun ročně, aby podpora zohlednila inflaci od roku 2021. Stabilní a dostatečné financování klubů je jednou z cest, jak udržet organizovaný sport dostupný pro co nejvíce dětí,“ uvedl Boháč.

Kolik peněz bude v programu Můj klub k dispozici v příštím roce, zatím není jasné. Čeká se na schválení státního rozpočtu. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) ale uvedl, že právě podpora sportování dětí a mládeže patří mezi jeho priority.

Zdroj: iDNES.cz (foto: Profimedia.cz)