Alarmující výsledek: víc než polovina sportovních klubů nemá peníze na činnost
Odstraňuje Česko resty v péči o sportovní základnu? Velký průzkum České unie sportu ukázal, že nikoli.
České kluby trápí nedostatek financí na zaplacení kvalitních trenérů dětí a mládeže i údržbu a provoz sportovišť.
Ilustrační foto: Profimedia – Volodymyr Melnyk / Stock Budget / Profimedia
I v létě 2026 více než polovina sportovních klubů a tělovýchovných jednot v republice hlásí: „Nemáme dostatek finančních prostředků na činnost.“
Také vylepšení odměňování mládežnických trenérů zůstává v kategorii dlouhodobých nenaplněných přání a slibů.
Rozsáhlého průzkumu České unie sportu se zúčastnilo 2331 sportovních klubů a tělovýchovných jednot z celé České republiky. Výsledky nejsou povzbudivé.
„Data nám jasně ukazují, že když stát cíleně podpořil sportovní kluby, jejich situace se zlepšila. Rok 2021 byl důkazem, že přímá podpora základních článků sportu funguje,“ komentoval to Jan Boháč, předseda ČUS, ve zpravodaji největší střešní sportovní organizace.
„Jenže poté zapůsobila rekordní inflace, dramatický růst cen energií i dalších nákladů a podpora klubů tomuto vývoji neodpovídala. Program Můj klub zůstal v podstatě na stejné úrovni a samostatná podpora provozu sportovišť zmizela úplně. Není proto překvapivé, že se situace klubů po několika letech vrátila zpět,“ zdůraznil.
Jeho slova se opírají o porovnání faktů ze současného a posledního průzkumu, který se uskutečnil před dvěma roky.
Finanční situace klubů se pohybuje na srovnatelné úrovni, ovšem „nesportovní“ náklady vzrostly. Mezi lety 2020 a 2021 klesl podíl klubů nespokojených se svou ekonomickou situací z 52 na 30 procent. Výrazný podíl na tom měl vznik zmíněného dotačního programu Můj klub určeného na přímou podporu organizovaného sportování dětí a mládeže.
Vedle toho se sportovní organizace mohly opřít o program Provoz a údržba. Ten byl jejich pomocníkem při správě sportovišť.
Pak však peníze do programu Můj klub byly navzdory inflaci a energetické krizi navyšovány jen minimálně. A samostatný program na provoz a údržbu sportovišť úplně skončil.
Z tvůrců české sportovní základny se stala zase Popelka.
Kluby a spolky se ocitly bez systémové státní podpory, byť se starají o sportovní zařízení, která jim stát před pětadvaceti lety předal do majetku a ony je uchránily třeba před tlakem developerů, kteří by na pozemcích hřišť raději viděli nové bytové rezidence.
Na provoz a údržbu těchto mnohdy letitých sportovišť kluby doplácejí nejvíc. O chybějících financích na rekonstrukce nemluvě.
„Zrušení samostatného programu Provoz a údržba klubům bez adekvátní náhrady znamenalo pro mnoho klubů další výrazný zásah do rozpočtů,“ upozornil Boháč.
Pojďme to konkretizovat.
Pouze čtyři procenta klubů se přihlásila k tomu, že má dostatek finančních prostředků na provoz a údržbu svých sportovišť. Dalších 31 procent se přiklonilo k odpovědi „spíše ano“. Naopak 46 procent respondentů uvedlo „spíše ne“ a 19 procent zaškrtlo jednoznačně „ne“.
Celkem tak 65 procent sportovních klubů a tělovýchovných jednot přiznává, že nemá dostatek prostředků na provoz a údržbu sportovních zařízení. Že se stav v tomhle směru dlouhodobě nelepší, potvrzují další čísla.
V roce 2020 nemělo dostatek provozních prostředků 68 procent klubů, v roce 2021 to bylo 61 procent a v roce 2024 69 procent.
„Když se podíváme na vývoj posledních let, vidíme, že problém není dočasný. Přibližně dvě třetiny klubů opakovaně upozorňují, že provoz sportovišť financují jen s velkými obtížemi. Není to otázka jednoho roku nebo energetické krize. Jde o dlouhodobě neudržitelný stav,“ upozornil předseda ČUS.
Jak to vypadá na trenérském poli, které je pro správný růst a výchovu dětí nejdůležitější? Bez dobrého a zapáleného trenéra totiž trvalou lásku k pohybu u mládeže nevypěstujete.
Odpověď: osm z deseti klubů v nynějším průzkumu smutně uvedlo, že nemá dostatek zdrojů na odměňování kvalifikovaných trenérů.
Pouhá tři procenta klubů napsala opak. A 80 procent klubů se shodlo, že nemá dostatek zdrojů na klíčové lidi, kteří děti vedou ke sportu.
Přes polovinu respondentů tvořily kluby s členskou základnou od 51 do 200 členů (56 %). Devatenáct procent představovaly malé kluby do 50 členů, dalších 19 procent organizace s 201 až 500 členy a šest procent velké kluby s více než 500 členy.
Jedná se tedy o zmapování stavu napříč organizovaným sportem. Navíc dvě třetiny organizací hlásily (67 %), že sdružují více sportovních odvětví. Třetina klubů je zaměřena na jeden sport.
Převahu měly kluby věnující se kolektivním sportům (54 %), čtvrtina kombinuje individuální i kolektivní sporty.
„To potvrzuje, že nejde o problém jednoho sportu nebo jedné skupiny klubů. Stejné potíže řeší malé oddíly na vesnicích i velké víceodvětvové organizace ve městech. Nedostatek financí se stal společným jmenovatelem českého organizovaného sportu,“ shrnul to Boháč.
„Pokud chceme, aby děti sportovaly a aby měl český sport budoucnost, musíme zajistit, že kluby budou mít stabilní a předvídatelné podmínky pro svou činnost,“ připojil.
ČUS v reakci na výsledky průzkumu volá po navýšení objemu finančních prostředků v programu Můj klub na minimálně 2,5 miliardy korun ročně. Loni Národní sportovní agentura rozdělila v tomto programu 1,5 miliardy korun, letos by to mělo být 1,7 miliardy.
Dále ČUS vyzval vládu, aby obnovu a rozvoj sportovní infrastruktury měst a obcí zařadila mezi národní strategické priority pro čerpání dotací z Evropské unie. Politici nyní jednají o novém programovém období EU v letech 2028 až 2034.
Podle ČUS by zařazení sportu do nového programového období EU mohlo přinést do sportovní infrastruktury od roku 2028 na základě praxe z jiných evropských států pět až deset miliard korun ročně. Národní sportovní agentura letos vyčlenila na investiční dotace zhruba miliardu korun, další finance poskytují kraje a obce.
Zatímco v roce 2025 činil rozpočet NSA asi 7,9 miliardy korun, letos to bude přibližně 8,24 miliardy korun.
Po odečtení výdajů na provoz agentury včetně platů jejích zaměstnanců zbylo přímo na sportovní dotace téměř 8,1 miliardy korun. Z toho přibližně 5,2 miliardy půjde na rozvoj a podporu sportu, 2,3 miliardy na sportovní reprezentaci a více než 635 milionů korun na podporu významných sportovních akcí.
„Investice do pohybu nejsou jen podporou sportovních výsledků – jsou především investicí do zdraví obyvatel, prevence civilizačních onemocnění a výchovy mladé generace. Pokud chceme, aby sport skutečně plnil tuto roli, je potřeba, aby se jeho podpora stala dlouhodobou prioritou státu. Aby trenéři a cvičitelé mohli vykonávat své poslání na plný výkon,“ podotkl Boháč.
Zdroj: Aktuálně.cz
